Téma: 

šestá nemoc

Šestá nemoc u dospělého

Příznaky

Onemocnění začíná horečkou, která trvá několik dní, a po jejím poklesu následuje generalizovaný výsev takzvané makulární vyrážky. Vyrážka je tvořena růžovo-červenými flíčky na hrudi a končetinách. Vyrážka nesvrbí a po zatlačení bledne. Osypání obvykle zmizí do několika hodin, až 2 dní. Toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou vážnějšími onemocněními, ale lze je potvrdit sérologicky. Pokud lékař nepomyslí na toto onemocnění a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na předepsané léky. Šestá nemoc bývá častou příčinou febrilních křečí.

Dospělý člověk onemocní šestou nemocí velmi vzácně. Když už se to ale stane, bolest v krku a zvětšené krční uzliny často připomínají mononukleózu.

Takto vypadá šestá nemoc.

Zdroj: Šestá nemoc u dospělého
Zveřejněno dne: 17.3.2016

Diskuze: DNA

taky užívám enzycol, je to skvělá věc, užívám ho v pauze mezi léky co beru přímo na tuto nemoc a můžu si občas dát i sklenku mého oblíbeného vína a žádné bolesti ani otoky nehrozí.

Zdroj: diskuze DNA
Odesláno dne: 19.5.2017 uživatelem Vlasti

Šestá nemoc u dospělého

Léčba

Léčba je pouze symptomatická. Podávají se léky na snížení teploty. Protože jde o virové onemocnění, podávání antibiotik je neopodstatněné. Nutný je dostatečný příjem tekutin. Očkování proti šesté nemoci dosud neexistuje.

Zdroj: Šestá nemoc u dospělého
Zveřejněno dne: 17.3.2016

Šestá nemoc u dospělého

Jaké je riziko

Lidem s těžkým oslabením imunitního systému může virus způsobit zánět plic nebo mozku. V pozdějším stadiu nemoci se mohou u pacienta objevit komplikace způsobující aseptickou meningitidu, encefalitidu, hepatitidu nebo hematologické malignity.

Je známé nebezpečí hrozící plodu při páté nemoci, kdy může dojít k potratu či poškození plodu. U šesté nemoci nebezpečí v těhotenství nejsou uváděna.

Zdroj: Šestá nemoc u dospělého
Zveřejněno dne: 17.3.2016

Růže - nemoc kůže

Je nemoc růže přenosná

Růže neboli erysipel je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které postihnou zánětem kůži a podkoží, většinou na dolních končetinách. Onemocnění je kontaktem přenosné vzácně a při léčbě antibiotiky se pacient pro své okolí stává brzy neinfekční, takže nakažlivost je minimální.

Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno dne: 23.6.2017

Růže - nemoc kůže

Kožní onemocnění růže – fotografie

Růže má charakteristické projevy, pro lepší představivost přikládáme snímky tohoto onemocnění.

Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno dne: 23.6.2017

Kondicionér

Kondicionér z býčích žláz

Asi si sami umíte představit, z čeho se kondicionér z býčích žláz vyráběl, ano, dříve to byly skutečně výtažky z býčích žláz, dnes jsou ale nahrazovány výtažky z bambusu, a to hlavně z toho důvodu, že se rozšířila nemoc šílených krav. Bylo zjištěno, že výtažky z bambusu mají stejné účinky jako býčí žlázy. Tento kondicionér bývá nejčastěji používán pro hodně poškozené vlasy po trvalé, barvení, ale i pro prodloužené vlasy. Dodává vlasům původní vzhled, lesk, hydrataci a hebkost.

Zdroj: Kondicionér
Zveřejněno dne: 10.4.2016

Rakovina kůže ve vlasech

Vyšetření rakoviny kůže

Rakovina kůže je nejčastější ze všech zhoubných nádorů, v současnosti postihuje například více než dva miliony lidí žijících v USA a každým rokem toto číslo vzrůstá. Léčba je jednodušší, pokud je nemoc diagnostikována a léčena včas. Pokud není, může rakovina kůže vést k znetvoření, a dokonce i k úmrtí. Důležitou roli hraje při zjištění rakoviny preventivní samovyšetření. Vy sami znáte své tělo nejlépe, a pokud dojde k výskytu anomálie, je dobré vše konzultovat se svým lékařem. Běžně se u lékaře provádí fyzická zkouška, kdy vám lékař prohlédne kůži po celém vašem těle, hledá podezřelé výrůstky, mateřská znaménka nebo léze. Zkouška se provádí pomocí jasného světla a někdy i lupy. Někdy se zkoumají i vlasy.

Zdroj: Rakovina kůže ve vlasech
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Růže - nemoc kůže

Bylinky

Alternativní léčba růže je možná i pomocí bylinek. Čerstvě nasbírané listy podbělu se umyjí, rozválejí na kaši a přiloží na zapálené místo. Listy je také možné drobně nakrájet, spařit vřelou vodou, krátce vyluhovat a z vychladlého čaje dávat obklady. Stejně tak lze použít zelí a kapustu, které se umyjí a rozmělní – údajně odstraní každý zánět růže.

Velmi mírně a dobře účinkuje i šťáva z masitých listů netřesku střešního. Šťávu z listů můžeme získat v odstředivce a zlehka jí potíráme zanícené místo. Jiný způsob je tento: listy téže rostliny (Sempervivum) se podélně nařežou, položí na talíř vzhůru řeznou plochou a nemocné místo se potírá vytékající šťávou.

Někdo doporučuje i vnitřní užití bylinek: ráno se pije půl hodiny před snídaní šálek čaje z rozrazilu a v průběhu dne po doušcích tři až čtyři šálky z kopřivy, a to až do doby, kdy lékař zjistí při kontrole, že růže zmizela.

Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno dne: 23.6.2017

Růže - nemoc kůže

Jak vzniká růže na noze

Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.

Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.

Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.

Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.

Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno dne: 23.6.2017

Co způsobuje třes hlavy

Dystonie

Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.

U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.

V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.

Etiologie dystonických syndromů

Primární sporadické dystonie:

  • cervikální dystonie (torticollis)
  • blefarospasmus
  • grafospasmus
  • oromandibulární dystonie
  • laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
  • progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
  • doparesponzivní dystonie (Segawa)
  • myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
  • Wilsonova nemoc
  • Parkinsonova nemoc
  • Huntingtonova nemoc
  • progresivní supranukleární obrna
  • mnohotná systémová atrofie
  • kortikobazilární ganglionická degenerace
  • deficit pantoteinát kinázy
  • spinocerebelární ataxie
  • juvenilní parkinsonismus
  • mitochondriální poruchy
Sekundární dystonie:
  • perinatální trauma
  • poléková (dopaminergní medikace, antipsychotika, antikonvulziva)
  • encefalitida
  • kranicerebrální trauma
  • hypoxie
  • fokální léze míchy a mozku
  • periferní léze
  • úraz elektrickým proudem
  • intoxikace (methanolem, oxidem uhelnatým, manganem)
  • hypoparatyreóza
  • psychogenní

Léčba

V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.

Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno dne: 8.4.2017


SiteMAP