Téma: 

povlak

Jak se zbavit kvasinek

Příznaky kvasinek

Mezi nejčastější příznaky způsobené přemnožením kvasinek patří únava, chronické trávicí a dýchací obtíže, opakovaná rýma a kašel, snížení obranyschopnosti organismu, vznik a rozvoj nejrůznějších alergií, poruchy trávení, nadýmání, průjmy, bolesti břicha, záněty tlustého střeva, opakované kvasinkové záněty pohlavních orgánů, bílý povlak na jazyku, páchnoucí dech, žloutnutí a třepení nehtů, kožní problémy a ekzémy, svědění celého těla, rozvoj chronického únavového syndromu, bolesti kloubů, poruchy pozornosti a paměti, rozvoj deprese, úzkosti či řady dalších i poměrně závažných onemocnění. Kvasinky mohou organismus trápit svými toxickými výměšky, což se projeví právě oslabením a narušením fyziologických funkcí celého organismu. Můžeme si skutečně připadat jako „otrávení“ a bez chuti do života.

Zde můžete vidět projevy kvasinek.

Zdroj: Jak se zbavit kvasinek
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Mezizubní kartáčky

Parodontax mezizubní kartáčky (20 ks)

Mezizubní kartáčky Parodontax mají univerzální velikost čisticí hlavice a flexibilní vlákna pro odstranění plaku a vyčištění oblasti pod linií dásně. Šetrně a efektivně odstraňují zubní povlak, jemně masírují a pomáhají chránit dásně a zubní sklovinu.

Parodontax mezizubní kartáčky mají univerzální velikost, což může být jejich nevýhoda.

Cena mezizubních kartáčků Parodontax.

Zdroj: Mezizubní kartáčky
Zveřejněno dne: 2.4.2016

Lepidlo na zubní náhradu

Péče o zubní náhradu mezi lepením

Po každém jídle je vhodné vypláchnout ústa vlažnou vodou. Jednou denně, nejlépe večer, omyjte náhradu proudem vody. Pevně lnoucí nečistoty a zbytky jídla je možné opatrně odstranit pomocí měkkého zubního kartáčku. Na čištění náhrady nepoužívejte tvrdý kartáček na ruce ani prostředky na mytí nádobí, které mohou povrch náhrady poškodit. Na poškrábaném povrchu náhrady se pak snadno usazuje mikrobiální povlak. Osvědčují se také speciální čisticí tablety, které se přidávají do sklenice vody, v níž je náhrada ponořená. Tyto prostředky chemicky a mechanicky odstraňují nečistoty, a to i z těch nejmenších záhybů. Antibakteriální přísady ničí škodlivé bakterie zubního plaku a plísně. Tím brání vzniku zánětu dásní a ústní sliznice i nepříjemného zápachu z úst.

Zdroj: Lepidlo na zubní náhradu
Zveřejněno dne: 15.10.2015

Zub anatomicky

4 – závěsný aparát

Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).

Funkce

Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.

Nejčastější problémy a jejich řešení

Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině (imunoglobuliny, laktoferin) a v potravě (některá konzervační činidla), ústní hygiena a rovněž i lehčí chemoterapie.

Parodontitida je zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů (parodontu). Je charakterizována destrukcí tkání upevňujících zub v zubním lůžku, přičemž dochází k rozrušování závěsných parodontálních vazů a kosti. Je poškozován i zubní cement kryjící kořen zubu. Zmíněné struktury drží zub v zubním lůžku. Jejich destrukce se projevuje vikláním zubu. V pokročilejším stadiu parodontitidy dojde ke ztrátě zubu.

Zdroj: Zub anatomicky
Zveřejněno dne: 17.5.2017

Mezizubní kartáčky

Proč mít čisto mezi zuby

Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.

Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.

Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.

Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).

Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlavičku kartáčku tak, aby v horní čelisti směřovala vlákna nahoru a v dolní čelisti dolů zhruba pod úhlem 45°, avšak stále vlákna kartáčku musí být v kontaktu se zuby a dásní. Takovýto sklon hlavičky zubního kartáčku zajistí odstranění zubního plaku i z dásňového žlábku, jelikož vlákna kartáčku tak mohou pronikat do prostoru mezi zubem a dásní. Poté, co jsme kartáček správně uchopili a přiložili k zubům, začneme vykonávat jemné vibrační pohyby nebo malé kroužky. Nezapomínejte, že každý zub čistíme zvlášť. Jakmile vyčistíme zuby zepředu, tedy zubní plošky, které jsou v kontaktu se rty a tváří, vyčistíme i zubní plošky, které jsou v kontaktu s jazykem, tedy zadní plošky zubů. Na zadních ploškách zubů použijeme stejnou techniku přiložení kartáčku jako v předchozím případě. Nakonec očistíme stejnými malými kroužky i kousací plošky zubů. Myslíte, že je to vše? Není. Určitě jste zapomněli vyčistit zadní plošky posledních stoliček. Přitom je to místo, kde se zubní kaz vyskytuje velmi často. K dokonalému vyčištění zubů nestačí pouze správná technika. Musíte zvolit i správný zubní kartáček, který nebude poškozovat vaše dásně.

Zdroj: Mezizubní kartáčky
Zveřejněno dne: 2.4.2016

Suché vlasy

Jak na suché vlasy bez lesku

Mezi první příznaky poškozených vlasů patří ztráta lesku, hebkosti a elastičnosti. Vlasové vlákno je oslabené a vlasy se velmi snadno lámou. U poškozených vlasů dochází k narušení povrchové struktury a ke ztrátě tukové filmu, který slouží jako neviditelný ochranný plášť. Vlasy jsou na dotek hrubé, drsné a jejich konečky rozdvojené. Vlasy díky tomu mají sklon k zacuchání a špatně se upravují. Další velmi důležitý příznak suchých vlasů je ztráta vlhkosti. Každý zdravý vlas totiž obsahuje dostatek vody, a to nejen na povrchu, ale i uvnitř vlasu. Problém nastává, když se vlasy vysuší a ztrácejí obsah vody – ať už v létě na slunci, v suchém prostředí, vlivem mrazu a větru, či intenzivním fénováním. Některé vlasy jsou však přirozeně suché, což je způsobeno tím, že mazové žlázy produkují méně mazu a tukový povlak, chránící vlasové vlákno, se tak výrazně snižuje. Všechny tyto příznaky jsou signálem, že je potřeba zakročit a své vlasy oživit.

Vlasy jsou často vystaveny nepříznivým podmínkám, které jim ubírají na přirozené kráse. Doporučujeme omezit vše, co vlasy ještě více vysušuje a namáhá. Příkladem jsou intenzivní a náročné barvení (výrazná změna barvy), melír a další chemické zásahy. Těmito zásahy se z vlasů vytrácí kožní maz, vlas ztrácí svou ochranu a vlhkost. Další příčina poškozených vlasů spočívá v jejich úpravě. Časté fénování, kulmování, nesprávné česání vlasů, používání ostrých kartáčů a pravidelné používání dnes tak oblíbených vlasových žehliček. Při vysoušení vlasů doporučujeme střídat studený a teplý vzduch, není vhodné přikládat fén přímo k vlasům a foukat je příliš horkým vzduchem, dodržujte vzdálenost minimálně 15 cm. Důležité je také přizpůsobit péči o vlasy různým ročním obdobím. V létě příliš vlasy nefénujte, raději je nechte přirozeně uschnout. Naopak to udělejte v zimě, než vyjdete ven, vlasy důkladně prosušte, protože mráz by je mohl výrazně poškodit. K dnešní době, ať už chceme nebo ne, patří různé stresové okamžiky – i stres a nekvalitní strava jsou viníkem nezdravých vlasů.

Tak jako se staráme o pleť, pokožku těla, nehty je potřeba se starat i o vlasy. Důležitá je vyvážená strava a pravidelná péče. Pokud jsou vlasy a zejména konečky velmi poškozené, navštivte nejdříve odborného kadeřníka, který odstraní nezdravé části vlasů, ty budou ihned na pohled vypadat zdravěji. Netruchlete, když přijdete o víc centimetrů, než byste chtěli, suché a roztřepené konečky nejsou stejně atraktivní a jen ubírají vlasům život. Na první pohled radikální zkrácení zdraví vlasů jen prospěje. Avšak aby nedocházelo k dalšímu narušování, je potřeba používat správné produkty. Vlasy nestačí jen umýt běžným šampónem, je potřeba jim dodat něco víc, a proto se nebojte sáhnout po speciálních přípravcích, jako jsou vyživující masky, regenerační kúry, zázračná séra, která obnovují strukturu vlasů. Obecně se nedá přesně doporučit, jak často si vlasy mýt, ale v případě suchých a poškozených vlasů to nijak nepřehánějte, protože i mytí znamená pro vlasy zátěž. Následné použití kondicionéru je nutností. Nejen že vlasům dodá lesk a hebkost, ale budou se lépe rozčesávat. Je vhodné používat produkty od stejné značky a řady, které se navzájem doplňují a zajistí tak kompletní péči. Alespoň jednou týdně vlasy oživte regenerační a vyživující maskou či kúrou. Nejpohodlnější je aplikace při koupeli – jako první věc při koupání naneste přípravek na vlasy a jako poslední jej opláchněte. Není problém, pokud pomocí masky budete vlasy regenerovat až 20 minut. Různé masky a balzámy patří běžně do sortimentu vlasové péče, avšak stále oblíbené jsou i masky domácí výroby - avokádové, banánové či medové. Masku nenanášejte přímo na pokožku hlavy, protože by se rychle mastily vlasy, ale nanášejte ji po celé délce vlasů směrem ke konečkům, kterým věnujte speciální péči. Nebojte se masku intenzivně do vlasů vmasírovat. Po uplynutí doby působení masku velmi pečlivě vymyjte z vlasů, mohla by vlasy po vysušení zatěžovat.

Zdroj: Suché vlasy
Zveřejněno dne: 27.4.2014


SiteMAP